Konec světa – Recenze – 40%

Shodou okolností se letos dostaly do kin hned dva filmy režiséra Bohdana Slámy – na jaře nejprve přišlo Sucho a nyní na podzim dorazil Konec světa. Sucho nicméně Bohdan Sláma režíroval podle vlastního scénáře, zatímco v případě Konce světa realizoval scénář Ivana Arsenjeva, jenž je zároveň i autorem scénáře ke Slámově Krajině ve stínu z roku 2020. Ivan při psaní Konce světa hojně vycházel ze vzpomínek na vlastní dětství a na své dva dědečky, které ve filmu spojil do jedné postavy. Původně měl snímek natáčet režisér Ivan Zachariáš, nakonec jej ale nahradil právě Bohdan Sláma, který tak využil příležitosti vyzkoušet si zas jiný typ látky, než jaké kdy dříve zpracovával.

Zdroj fotek: CinemArt

Vrána (The Crow, 2024) – Recenze – 30%

„Vrána“ je původně undergroundový temný komiks z konce 80. let pojednávající o obyčejném muži jménem Eric, jenž je zabit i se svou snoubenkou Shelly členy zločineckého gangu. Eric však přesně rok po své smrti vstane z hrobu a stane se nezničitelným vykonavatelem pomsty, jenž postupně zlikviduje všechny členy onoho gangu, a nakonec i jeho vůdce. Autor komiksu James O’Barr jej nakreslil, aby se snáz vyrovnal se smrtí své skutečné snoubenky, která tehdy zemřela při střetu s opilým řidičem.

Jeho dílo bylo poprvé zfilmováno v roce 1994, kdy film Vrána režíroval Alex Proyas (který později natočil Smrtihlava nebo Já, robot). Jeho dodnes kultovní počin se proslavil zejména díky dvěma aspektům – prvním byla jeho specifická, ponuře gotická atmosféra, a druhým byla tragická smrt protagonisty hlavní role, herce Brandona Lee, během natáčení. Na filmu Vrána se později svezlo několik pokračování, které definovala strmě klesající tendence kvality a neschopnost navázat na úspěch a pověst prvního snímku. 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Vlny – Recenze – 80%

Vlny jsou třetím režijním a scenáristickým počinem herce a filmaře Jiřího Mádla, který v nich vypráví o událostech okolo počátků okupace Československa v roce 1968 z pohledu několika postav, které měly co do činění s tehdejší zahraniční redakcí Československého rozhlasu.  Události započaté policejním potlačením studentského protestu na strahovských kolejích kvůli výpadkům elektřiny v říjnu 1967 a vrcholící invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu o rok později tak ve filmu sledujeme převážně skrze počínání novinářů, hlasatelů a techniků, kteří se během vpádu vojáků do budovy rozhlasu snažili udržet vysílání informující veřejnost o průběhu invaze co nejdéle v chodu.

© Dawson Films 

Mord – Recenze – 70%

Český film Mord je debutem čtyřiatřicetiletého režiséra a scenáristy Adama Martince, jenž za svůj krátký film Anatomie českého odpoledne z roku 2020 získal Českého lva i Cenu české filmové kritiky. Výrazně slibný filmař se ve svém prvním celovečerním počinu vrací k lokacím a motivům, s nimiž pracoval již ve svém studentském filmečku z roku 2018 s názvem Cukr a sůl – k prostředí venkovské chalupy, kam se sjíždí parta mužů, pod jejichž zdánlivou neochvějností a chlapáctvím prosvítá křehkost, subtilnost a zranitelnost.

V komediálně dramatickém snímku Mord slouží Adamu Martincovi jako záminka pro hromadné setkání řady lidí ve vesnickém stavení rodinná zabijačka. Tentokrát má k dispozici mnohem větší množství postav, neb každoroční sešlosti se zde účastní hned čtyři generace jedné početné rodiny, přidružení přátelé a místy i několik vedlejších postav z okolí, např. protivný soused nebo dvojice policistů. Stejně jako v případě filmu Cukr a sůl obsadil Adam Martinec i do Mordu do role rodinného patriarchy svého otce – neherce Karla Martince. Kromě něj ztvárnili většinu ostatních postav i další neherci nebo jen málo známí herci a herečky. Ti byli režisérem mistrně vedeni, pročež jsou dohromady perfektně sladěni a přispívají svými přirozenými výkony k autenticitě celého díla. 

Zdroj fotek: CinemArt

Deadpool & Wolverine – Recenze – 60%

Třetí filmový Deadpool je zásadně ovlivněn tím, že před časem došlo k odkoupení společnosti 20th Century Fox společností Disney, které tím připadl do sbírky autorských práv k řadě komiksových superhrdinů od Marvelu právě Deadpool a spolu s ním i celá série X-Men. Třetí díl ságy o nejvulgárnějším a zároveň nejinfantilnějším maskovaném hrdinovi tak doplňuje postava Wolverina, s níž jsme se přitom v roce 2017 ve filmu Logan: Wolverine nadobro rozloučili (a také s jejím protagonistou Hughem Jackmanem, jenž se nyní do své nejslavnější role s pompou vrací). Deadpool (Ryan Reynolds, pro nějž je celá série pracně vydupanou srdeční záležitostí) je zde poprvé začleněn do světa Avengers, a film Deadpool & Wolverine je tudíž první vlaštovkou, jež propojila sérii X-Men s Disneyho MCU. Potenciál tohoto spojení je značný, takže v tomto směru se patrně bude ještě na co těšit.

Zdroj fotek: Falcon

V hlavě 2 (Inside Out 2) – Recenze – 80%

Americký animovaný film V hlavě z roku 2015 od studia Disney/Pixar byl v podstatě překvapivým zjevením. Byl originální, nápaditý, vtipný, dojemný, skvěle napsaný a perfektní i ve všech řemeslných ohledech od animace po hudbu. Vyprávěl netriviální příběh rafinovaně vystavěný na dvou paralelních liniích, které se navzájem ovlivňovaly – v jedné jsme sledovali veselé i mrzuté příhody jedenáctileté holčičky jménem Riley a ve druhé jsme byli svědky dramatických událostí, které se odehrávaly v její hlavě. Tam bylo hlavními hrdiny pět personifikovaných emocí (Radost, Smutek, Hněv, Strach a Znechucení), které se střídaly u řídícího panelu s tlačítky, dohlížely na úložiště vzpomínek a staraly se o hladký chod dívčina mozku. Šlo tudíž nejen o unikátní rodinnou zábavu, ale i o film, který s nebývalou dávkou kreativity vypravěčsky pojmenoval a vizuálně zpracoval i poměrně složité psychologické procesy, s nimiž se leckteré děti na prahu dospívání běžně potýkají.

Zdroj fotek: Falcon

Twisters – Recenze – 60%

Americký snímek Twister z roku 1996, dlouhodobě populární dobrodružně-katastrofický film z produkční dílny Stevena Spielberga, vynikal hvězdným hereckým obsazením a na tehdejší dobu velmi solidními digitálními triky, díky nimž vypadala nebezpečná tornáda reálně a děsivě (a díky skvělé práci se zvukem též děsivě zněla). Za zmínku stojí i fantastické přírodní scenérie amerického jihu – jeho režisér Jan de Bont, který předtím natočil Nebezpečnou rychlost, byl ostatně dříve dlouhá léta kameramanem.

Novou verzi pracující s obdobnými proprietami natočil americký režisér korejského původu Lee Isaac Chung, nominovaný na Oscara za režii jeho předchozího filmu s názvem Minari. Film Twisters není předělávkou ani pokračováním snímku Twister, nicméně vypůjčuje si z něj totéž prostředí i původní námět o dvou soupeřících týmech lovců bouřek nahánějících tornáda, a kromě toho též několik dalších pojítek (např. krycí jména pro meteorologickou techniku vypůjčená z Čaroděje ze země Oz z roku 1939 – ve kterém je hlavní hrdinka přenesena do fantazijního světa právě tornádem). Rozhodně ale nečekejte tentýž dějový průběh nebo návraty slavných herců z 90. let. 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment